Článek Ing. Jiřího Lukeše.

Jirko, přijmi ode mne velikou gratulaci k zisku titulu CACT na svých prvních zkouškách, které jsi spolu s "Čárlím" tak úspěšně absolvoval a současně poděkování za skvělou reprezantaci našeho společného výcvikového úsilí a dobře zvolené metodiky nácviku.
Karel

Naše první zkoušky

Po uplynulých dnech jsem ještě natolik plný dojmů, že se mi právě podařilo nejenže nezaspat, ale naopak omylem vstát o hodinu dřív! A tak píšu. Čím začít?

Asi to vezmu chronologicky, i když již mohu vkládat odkazy vlivu výcviku nás obou, tedy i mého psa na celkový výsledek při zkouškách.

S Karlem jsme se domluvili, že bude nejlepší před termín Klubových zkoušek vloh slídičů v Malšově časově i výsledkem využít nabízeného týdenního výcvikáče v Řásné.
A tak jsme s Čárlím, mým velššpringrovým kamarádem ještě před tím doma opakovali a pilovali discipliny slídičů, a to nejen v úzkém předepsaném rozsahu vloh, ale i v práci se studenou zvěří a práci na stopě obecněji. Na rybník jsme v našem případě museli dojíždět 20 km. Na terénech „popsaných“ spárkatou zvěří však jsme pomalu ztráceli hlasitost! Po zimě se nám opět vrátil vztah k prostoru a k práci v něm, no a poslušnost zůstává při jeho naprosto šíleném temperamentu nekončícím problémem.

Týdeňák v Řásné začal opakováním disciplin, které nás jak španěly, tak retrívry na zkouškách čekají. Souběžně pracovali se svým programem ohaři.

Ovšem v Řásné bylo celkově naprosto kouzeně!! Představy, které jsem si mohl vytvořit při březnovém tání sněhu byly bohatě překonány, a teplé a slunečné počasí nám k tomu vydatně přálo!! A tak v našem kolektivu panovala příjemná nálada a atmosféra vzájemné kamarádské podpory a fandění.

Nejprve jsme si opět ověřili, že všechno to, co jsme si mysleli, že umíme zůstalo tak trochu zbožným přáním! Ale nevadilo, času bylo dost mnohé srovnat, a to jak v našich psech, ale především v nás. Nebudu popisovat chronologii jednotlivých disciplin a jejich obsah a metodiku, ale procházeli jsme prakticky všechno.

V mém případě jsem měl trochu smůlu, že jsem si po několika málo dnech při jednom našlápnutí pohmoždil lýtkový sval a nakonec jsem skončil na několik dnů omezeně pohyblivý. Naštěstí snad nešlo o poranění zásadnější, a tak jsme se do výcviku včas vrátili.
Společně se nám podařilo se srovnat do výkonu i projevu v jednotlivých disciplinách, chuť do vody a plavání jsme radostně posílili, ale ta hlasitost?!?

Nebudu se rozepisovat o Karlem vymyšlené a navržené metodice nácviku posílení a následného upevněná hlasitosti, kterou jsem se doma snažil dodržet. Je to jeho vlastní know-how a ve výsledku to na zkouškách zafungovalo skvěle!

V pátek proběhly cvičné zkoušky vloh.

Naši nervozitu rozhodčí pomohli překonávat a bylo od nich vynikající, že nám pomáhali dalším vysvětlováním k překonávání nedostatků především nás, vůdců. A k získávání naší vlastní sebedůvěry. Přece jenom víc odborných pohledů na řešení našich problémů nám velmi pomáhalo.
Nejsem žádný Juraj Jánošík a tak se přiznám, že jsem měl z toho všeho hlavu tak zamotanou, že jsem byl rozhodnutý na zkoušky prostě nejet!! Ještě že mne Karel „podržel“!

V sobotu, den před zkouškami, jsme jen tak lehce pilovali některé problémky a s Čárlím jsme se u rybníka a mezi pampeliškami krásně vyblbnuli. I když tedy s damíkem(přes Karlův výslovný zákaz), tak trochu pro jistotu!

My konkrétně jsme přespali ještě v Řásné a v neděli ráno, v den zkoušek, po vstávání ve 4 hod. jsme ještě za tmy vyrazili smět Malšovice. Tam se nás sešla známá parta, ve které jsme se v předchozích dnech v Řásné scházeli a tak jsme mohli setřást nervozitu a celé to brát s veselejší myslí a vzájemnou kamarádskou podporou.

Do disciplíny Slídění jsme s Čárlím spadli rovnýma nohama. Pole s jarním osením bylo čerstvě zapachováno natolik, že jsem jej nemohl udržet. Jeho temperament a lovecká vášeň byly naprosto nezdolné!!
V tu chvíli jsem ocenil zkušenost a inteligenci rozhodčích, kteří uvedené souvislosti znají a sami vedli především psa k projevu, který jsem náhle a v tom spádu vývoje a nezkušenosti nestačil příliš ovlivňovat. Pes po orientaci v prostoru reagoval na moje směrové navádění, běhal jak o závod a stačil zachytávat místní pachové stopy a reagovat na ně. Jak jsem měl obavy o poslušnost při přivolání, tak to potřebně fungovalo.

Při přiblížení ke konkrétnímu zazvěřenému prostoru jsem jej chtěl dál ovládat, ale na pokyn rozhodčích jsem jej nechal samostatně pracovat. Přiznám se, že jsem zíral na jeho práci! Při střelbě jen kouknul, o co jde a intenzivně pracoval dál.

V určité chvíli si našel stopu toho „svého“ zajíce a letěl po ní. A hlásil jak o život!! Byli jsme pochválení, po chvíli Čárlí přilítnul s jazykem „na vestě“ a dokonale šťastný!!

Tedy ten hlas, Karle, to se Ti/nám povedlo!!

Za chvíli jsem pokračovali na disciplíně Vodění na řemeni.Tak jak doma jsme toto chodili běžně denně a, myslím, předpisově, tak tentokrát, v celé té atmosféře pachů a práce byl úplně mimo sebe, a tak jsme ztratili bod! Ale to nevadí, té práce si cením víc a snad jednou dospěje a trochu se i v tomto zklidní?

Samozřejmě jsem si nebyl jistý, zda nebude mít nějaké momentální hnutí myslí při Ochotě do vody? Původně to nebyla jeho příliš silná stránka, a tak jsme se tomu v Řásné a zdejších rybnících věnovali. Vyplatilo se to! Čárlí zcela samozřejmě vlezl do vody (i když ne s nadšením, jak jsem je viděl u retrívrů), ale pro svůj damík si doplaval a zpět už bylo vidět jak ve vodě radostně vrtí ocasem, že to dokázal!!

Takže jsme to vlastně v tom fofru všechno dokázali v plném počtu bodů, kromě ztráty jednoho, při Vodění! V závěru byl Čárlí od rozhodčích pochválen, no a já musím na sobě dál precizněji pracovat. To je moc dobře, všechno!!

Po skončení disciplín jsme se zase v partě sešli a témat bylo spousta. Výsledky byly střídavé, ale určitě ty pozitivní převažovaly. Statistiku nevím, ale určitě vyzněla pro Zlatého lovce velmi dobře.

Čárlí dostal k I.ceně ještě diplom a pohár CACT, takže fajn! No jo, ale hlavně šílený závazek k podzimkám, při kterých bychom si neradi udělali ostudu.

A tak se určitě a nejen s Karlem zase v Řásné sejdeme. Však jsem si ten první den po společném nástupu a vstupní prověrce naší úrovně moc dobře zapamatoval. Všechny Vás zdravíme a přejeme, ať Vám naše lovecká kynologie přináší podobnou radost, která nás potkala v uplynulých dnech.

5. května 2009 Vaši kamarádi, WSS Čárlí a Jirka Luke