Pokud jste si přečetli předchozí dva články k této tematice, to je článek Principy loveckého výcviku a článek Chyby vůdců, tak již sami poznáte, že nadpis tohoto článku je nesprávný.
Nesprávný je jednoznačně proto, že psi žádné zlozvyky nemají. Psi jednají pouze tak, jak byly vychováni, dělají vše, co jsme je naučili a vše, co jim dovolíme. Ale pozor - znovu opakuji - jednoznačně a na úplně prvním místě musí být důslednost. Když svému svěřenci dvakrát po sobě povolíme něco, co měl zakázáno (Ty loudivé psí oči!!), pak už jen těžko budete dostávat ztracené území zpět.
Ať je to vyskakování na pánečka a demolování předsíně při odpoledním příchodu domů (a pokud pánečků přijde postupně pět, tak proběhne i pět příslušných demolic), nebo loudění potravy, či snaha obsadit pánečkovo oblíbené místo, kde sedí u televize, nebo se vnutit za paničkou do pelíšku - jednou povolíte a už je z toho pravidlo.
Obdobně je to pak se všemi dalšími "nešvary" - napínání vodítka při chůzi, štěkání, obtěžování chodců, neposlušnost, přivolání - no, každý umí tento výčet patřičně rozšířit.
Já jsem na své psy důsledný (aspoň někdy), třeba dbám na to, aby se chovali způsobně při příchodu domů, jdu první ze dveří a takové ty "blbosti", co se všude píší. Ale naučil jsem Gina, aby mně našel čepici, když jdeme z domu. A to byla CHYBA !!! Jednak vždy, když si myslí, že bychom měli někam jít, tak mně nosí čepice, ale co je průšvih největší, naučil se je odnášet a má přitom tak nevinný obličej, že jej ani za to ani nedokážu sprdnout. Důsledek je, že mně už chybí asi dvacet čepic, které nemohu najít ani doma, ani na zahradě.
Takže - "povolte" jednou a definitivně bylo vaším pejskem anektováno další vaše výsostné území, a to nevratně !!
Ale vraťme se k problematice:
Psi žádné zlozvyky nemají !!!!!!!!!!! (tisíc vykřičníků).
Jejich jednání je přímý důsledek naší výchovy a toho, co jim dovolíme. Takže, uvidíte-li od této chvíle někde text "ZLOZVYKY PSŮ", ihned si vzpomeňte na výše napsaný výrok a nahraďte jej větou "páneček pejska špatně vychoval", nebo můžeme připustit i ostřejší formulaci - "pejsek TO ČI ONO dělá proto, že jej k tomu páneček vychoval."
Zde nemám na mysli cílenou výchovu, jako že budeme psa učit skákat na kolemjdoucí, olizovat cizí malé děti, krást jim koláče (čtenář nechť si laskavě doplní sám .....), ale k tomu, aby měl pejsek "zlozvyk" postačuje, že mu toto jednání dovolíme, nebo je alespoň tolerujeme.
Zde pak musíme dávat do souvislosti příčinu a následek. Příčina nesprávného jednání psa je naše výchovné působení, následek je pak nesprávné jednání.
Ale POZOR !!! Tady platí více, než kdekoliv jinde. Nesprávné jednání psa se nemusí projevit okamžitě, může se utvářet pozvolna a nepozorovaně, někdy je jako následek celé řady nesprávných postupů výchovy, jindy jeden nesprávný výchovný postup může mít za výsledek celou řadu nesprávných činností Vašeho psa.
Já sám jsem přečetl několik publikací, které se přímo zabývaly jednotlivými zlozvyky, metodicky, jedním zlozvykem pěkně za druhým a u každého vysvětlovali možné příčiny a návod, jak je odstranit.
Nemyslím, že takovýto izolovaný přístup vede efektivně k vyřešení problému. Nesprávné jednání je vždy dáno celým způsobem komunikace mezi Vámi a Vaším svěřencem.
Nejlepší rada, jakou Vám mohu dát, pokud se dostanete do úzkých a přestanete si vědět se svým svěřencem rady je, obrátit se na odborníka, cvičetele a tam hledat radu na vyřešení Vašeho problému. Často je příčina nesprávného chování někde úplně jinde, než tam, kde ji hledáte s pomocí odborné literatury.
Zde jen několik nejdůležitějších pravidel:
- Pes je smečkový tvor a snaží se v žebříčku hierarchie smečky postupovat nahoru. Je to jeho instinkt, nejsilnější přežívá, dostane se první k potravě, má nejlepší místo k odpočinku, ... Protože jeho smečka jste vy, jeho instinkt mu velí dostat se nad vás. Použijme pracovně výraz - chce Vám šéfovat. A bude to zkoušet při každé příležitosti, ne moc, ale aspoň kousíček nového území je třeba obsadit každý den. Ono i napínání vodítka je projevem snahy převzít nad vámi otěže. Obdobně pes musí strpět manipulaci (čistění tlapek, odebrání misky s jídlem, respektovat co je jeho a co je pro něj tabu,...) a další a další věci.
- Šéf je páneček a pes je podřízený. Zde pozor. Vašemu psovi podřízená role vyhovuje, umí v ní žít. Pokud mu přepustíte vedení, rád vedoucí úlohu převezme, ale neumí s ní nakládat, je v této roli nešťastný, protože mu ve svém důsledku způsobuje mnohé problémy, obtíže a nepříjemnosti. Zkrátka a dobře, až je toho moc, tak se páneček konečně naštve a pejsovi vynadá, popřípadě jej seřeže. A jste v maléru. Vy jste jej potrestali za všechny minulé prohřešky dohromady, pes dostal "souhrnný trest", ale on to vnímá jinak, "Teď jsem dostal za něco, co mně bylo dříve vždy dovoleno". A právem to pociťuje jako velkou křivdu a nespravedlnost.
- Omezit se při vydávání povelů na jednoslovné povely, vyslovit je jasně a zřetelně, tón hlasu přizpůsobit druhu povelu: Absolutní zákaz - FUJ, Podmíněný zákaz - NE, povel, který patří mezi drily - SEDNI, povel, který patří k oblíbeným povelům - HLEDEJ, vybídnutí ke hře - ZATLESKAT NA PSA A ROZBĚHNOUT SE. ... doplňte si sami. Povely si napište na papír a uvidíte, že těch nezbytných je mezi deseti až patnácti.
- Naučte se se svým psem hovořit bezeslovně, řečí těla. Tuto dovednost ale nejlépe získáte u dobrého cvičitele.
- Stanovte jasná pravidla pro psa a hlavně pro sebe: Toto se musí, toto se může (někdy), toto se nesmí. A důsledně je dodržujte.
- Učiníte svému svěřenci život srozumitelný a pochopitelný. Buďte důslední, ale spravedlivý, nepodléhejte hněvu a emocím. Než cokoliv uděláte, tak si to nejdříve dvakrát promyslete. Nedopusťte, ať hněv cloumá Vaším majestátem. Nejprve vychladněte, a pak teprve něco řešte.
A nejdůležitější rada na závěr:
Chybu hledejte vždy na tom konci vodítka, které držíte v ruce Vy. A pokud ji v rozumném čase nenajdete, obraťte se co nejdříve na dobrého cvičitele a uvidíte, jak snadno lze Váš problém odstranit. Samozřejmě počítejte s tím, že Vás to bude stát nějaké peníze, ale pak je na Vás zvážit, zda se Vám takováto investice vyplatí.
Obracejte se jen na takové cvičitele, kde už za první lekci uvidíte výrazný pokrok.
Na míle daleko se vyhněte výcvikům, kde po měsíce se dělá pořád to stejné a pokrok ve výcviku nikde.