článek redaktora - první část.

První část reportáže z premiérového prvního víkenďáku na Řásné.
Na začátek jen telegraficky: Ubytování vynikající, k dispozici máme nádhernou krbem skvěle vyhřátou restauraci s kapacitou 60 míst k sezení, celý penzion pro sebe, vynikající a příjemná a usměvavá obsluha. Nové, moderní pokoje s televizí, koupelnou a WC. Pro ty, kteří se nevejdou, má majitel penzionu zajištěno ubytování v okolních penzionech v docházkové vzdálenosti kolem 200 metrů.

Výcviku se zúčastnilo celkem 13 pejsků, z toho 6 ohařů, 4 slídiči, 2 retrívři a jeden bígl.

Na výcvik pro ohaře máme k dispozici široké rovné louky, táhnoucí se až za horizont. Na nich se mohou ohaři nádherně rozběhat, nacvičujeme zde hledání a vystavení živé pernaté zvěře. Ohař - to je pes do pole a lepší terény než máme k dispozici, budu jen těžko někde jinde hledat. Pro slídiče a bígly máme připravenu živou srstnatou zvěř na nácvik slídění na poli a nahánění v houštinách.
U slídičů, ohařů, honičů a teriérů se pro nácvik na vlohy zaměřujeme hlavně na práci před výstřelem. Ale u těchto plemen samozřejme nezanedbáváme nácvik pevného aportu na viděnou jak s dřevěnou činkou, tak se zvěří a nácvik dohledávky zvěře pohozené do krytiny, která se provádí proti větru.

O ohařů, kteří se připravují na zkoušku vloh, jsem od doby, co cvičím sám, výrazně pozměnil metodiku nácviku tak, aby se primárně naučili hledat v poli proti větru cvalem s vysokým nosem. Je u nich kladen velký důraz na rychlost, styl a systém hledání. Zde je však zejména u začínajích vůdců věnováno 80% práce tomu, aby se zejména vůdci naučili se svým psem při práci správně komunikovat, vůdci se učí přesnému časování povelů tak, aby jim pes dobře rozuměl i ve větší vzdálenosti.
Největší důraz je o ohařů při nácviku věnován pevnému vystavení pernaté a postoupení.

Po skončení nácviku nám uletěla křepelka a schovala se v krytině. Když jsme se ji chystali chytit (prakticky jsme ji z pohledu psa vystavili), předvedl nám anglický setr, který šel s námi na volno, ustalování zvěře. Jeho reakce byla tak bleskurychlá, že jsem ani nestačil pomyslet na to, abyh dal povel daun a pes již sám zaujal správnou pozici. Byla to ukázka nádherné vlohové práce, která se hned tak často nevidí.
Dále se jasně prokázalo, že čím je (dosud necvičený) ohař mladší, tím má pevnější vystavení. Neboli - vystavení je vloha, která postupem času, pokud se neupevní výcvikem, pomalu vyhasíná. Totéž platí o stylu, rychlosti a systému při hledání.

Retrívři mají naopak těžiště práce v dohledávkách, vlečkách a v přinášení, tedy v práci po výstřelu, to je aporty ve všech podobách. Ale ani u nich se nezadbává práce před výstřelem - slídění. Při práci se připravují úkoly tak, aby se retrívr učil správně pracovat nosem, což některým starším pejskům dělá zpočátku trochu problémy.

Ve druhé části reportáže, která bude zveřejněna ke konci tohoto týdne, bude průběhu výcviku věnován větší prostor.

24. března 2009
RNDr. Karel Zelníček