(vlastním jménem Eishiko) je pes plemene Shiba Inu.
Byl k nám dán na převýchovu. Všechny jeho neřesti a průběh nápravy chování je v dříve napsaném článku.
Kimísek je dávno zpět u své majitelky a je z něj vzorný pes. Panička je na něj patřičně hrdá a Kimísek nyní moc hezky poslouchá. Nedávno mně poslala mejl, který se mně tak moc líbil, že jsem se rozhodl se o jeho text podělit se čtenáři mých webovek (samozřejmě se svolením majitelky pejska). Je to moc hezký příběh a nazval jsem jej:
Následující text o vlastnostech plemene Shiba Inu je převzat z webových stránek chovatelky tohoto plemene paní Ing. Hany Petrusové. http://www.hvezdahane.wz.cz. Z něj je zcela zřejmé, že Shiba Inu nestrpí ze strany člověka žádné hlouposti, trestání je absolotně neúčinné, dokáže se velmi umným a vynalézavým způsobem vyhnout práci a pokud nad ní člověk nátlakem jednorázově zvítězí, umí si na "počkat" na vhodnou příůežitost a bez problému mu to vrátí.
Toto vše je třeba mít při výchově velmi bedlivě na paměti.
Shiba je vrozený individualista. Ponechává si mnoho ze svých vlastností, je to neohrožený samuraj, který spoléhá jen sám na sebe a není ochoten se někomu podřídit. Já a moje - hlavní krédo shiby.Je velmi čistotná a pořádná. Věcí zničí minimum a velmi brzy si osvojí byt jako svůj pelíšek a snaží se ho neznečistit.
Shiba má silně vyvinuté ochranné mechanismy a již ve stáří zhruba deseti dnů se malé shiby brání uchopení bleskurychlým přetočením na záda a nečekaně silným ječením. Zřejmě se tím snaží na kratičký okamžik zmást útočníka a zmizet z jeho dosahu. Lehká fena by útočníka zcela jistě nezdolala. Povaha shiby je velmi svérázná a vše co shiba dělá směřuje jen ke svému prospěchu. Miluje svého pána, ale po celý svůj život mu dokazuje, že ho až tak dalece ke svému životu nepotřebuje. Je velmi inteligentní a bystrá a velmi rychle pochopí, co se od ní žádá. Poslechne ale jen v tom případě, pokud z toho vidí nějaký svůj prospěch, nebo aby se vyhnula zbytečným problémům. Pokud je ale přesvědčena o tom, že to, co provádí, je správné, nepomohou žádné tresty a udělá vše pro to, aby pánův příkaz nesplnila.
Shiba má obrovskou škálu zvukových projevů a umí vyvinout mnoho grimas. Pro každou příležitost jiný škleb. Svalí se přitom ještě na záda a postižený majitel většinou neudrží vážnou tvář a provinilec ujde svému zaslouženému trestu. Trestání shiby se ve většině případů mine účinkem a trest bere jako svou momentální prohru. Po malé chvíli již zase pokračuje v tom , za co jste ji potrestali.
Shiba nesnáší jiné psy i příslušníky svého plemene. Je velmi teritoriální a ani vztah matka -dcera nevydrží příliš dlouho. Dokonce ani se svými potomky si nelehne tak, aby se jejich těla dotýkala. Lépe se udrží vzah mezi psem a fenou, ale i oni mezi sebou bojují o výsostné postavení. Tyto konflikty ale nejsou nikdy tak vážné, jako když k nim dojde mezi dvěma fenami. Shiby méně útočí na stejně velká nebo menší plemena. Jsou přesvědčeny, že takto malý soupeř jich není hoden. O to více ale útočí na plemena velká. Mají pocit, že tito psi vrhají velký stín na jejich svět, a proto je touží zlikvidovat. Výsledek tohoto střetu je bohužel předem jasný. Nejbolestivěji se o tom přesvědčili majitelé akit, které si shiby pořídily jako roztomilé miniatury majestátních akit a umístili je do jednoho kotce. Po čase již shiby v kotcích nebyli.
Shiba naprosto nerespektuje soukromí druhého psa a často dobromyslné zavrčení bere jako sprostou agresi. Jedná tak i v případě, že za sebou nemá svého pána, který by ji zachránil. Na druhou stranu je ale shiba veselý taškář, který nezkazí žádnou legraci. Je velmi zvědavá a pokud má možnost, dokáže sedět celé hodiny za oknem a pozorovat dění venku. Doma je velmi pořádná a čistotná. V kotci může žít také, ale tady nevyniknou její povahové přednosti. Je to ideální pes do městských bytů, protože štěká jen minimálně.Pokud by se majitel přeci jenom rozhodl umístit shibu do venkovního příbytku, musí myslet při jeho budování na schopnosti, které shiba má. Obratně loví, skáče a šplhá do výšky a kvůli krtkovi je schopna zdevastovat půlku zahrady. Dokáže se podhrabat pod plotem, anebo vylézt kvůli kořisti na složitou bariéru. Objeví-li shiba ve svém revíru škůdce - myš, potkana - dokáže na svou kořist hodiny čekat, aby ho ulovila.Povaha shib je smíšeninou povah špice, teriéra a kočky - jako špic je příchylná k lidem, jakoby teriérská tvrdost, umíněnost a pracovitost a kočičí čistota a hbitost při lovu.
Jak jsem přemohl vlčáka
Jak si Kimi poradil s vlčákem, který ho napadl.
Musím Vám napsat, co se nám včera stalo. Byli jsme na návštěvě u manželových rodičů. Bydlí na takové té malé dědině, domky a hospodářské budovy kolem silnice.
Tak jsme se šli projít a najednou odněkud vystartovat vlčák. Vrhl se na Kimiho a tvrdě šel do něj. Kimiho jsem samozřejmě měla na vodítku a na krku měl stahovací obojek., takže se začal navíc dusit, jak jsem jej vodítkem chtěla vytáhnout z té rvačky.
Přiznám se, že jsem vůbec nevěděla, co mám dělat. Bála jsem se vodítko pustit, protože jsme byli na silnici. A pak ten vlčák najednou vzal roha a já se hned vrhla ke Kimískovi, abych ho prohlédla a utěšila, protože strašně naříkal. A víte, co jsem zjistila? Kimísek neměl ani škrábnutí, ale tomu vlčákovi ukousl špičku ucha, a to docela velkou. Proto ho ten pes nechal a utekl.
A teď mi prosím poraďte. Vím, že se mezi dva rvoucí psy člověk nemá plést, to je jasné. Ale neztratí Kimi důvěru, že ho nedokážu ochránit? Kdybyste ho viděl, jak naříkal a tiskl se ke mně.
Doufám, že žádná taková situace už nebude, ale na to se dá jen těžko spoléhat. A na toho psa jsem ječela, ale takový to: necháš ho potvoro.. Ale jsem na Kimiho hrdá, byl v nevýhodě a stejně vyhrál.
Tchýně se pro ten kus ucha pak vrátila a prý ho usuší a schová jak trofej .
Text a foto poslala majitelka Kimiho.